19.4.2019
Bezpečnostním sborem se rozumí Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace. Zaměstnanci těchto sborů v aktivní službě mají dle § 48 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů zakázáno vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu u bezpečnostního sboru; toto omezení se nevztahuje pouze na činnosti stanovené interními akty vydanými řediteli bezpečnostních sborů.
Uvedený zákaz byl však nálezem pléna Ústavního soudu zrušen, a to uplynutím 30. června 2019. Od 1. července 2019 (pokud Poslanecká sněmovna PČR nepřijme nový zákon takovou činnost omezující) tak budou mít příslušníci bezpečnostních sborů možnost si legálně zvýšit svůj příjem podnikáním či např. formou brigád u dalšího zaměstnavatele, bez toho, aniž by jim to zakazovaly či povolovaly interní akty ředitelů jednotlivých bezpečnostních sborů.
Z výše uvedeného důvodu předložila vláda Poslanecké sněmovně PČR novelu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních služeb, která by možnosti příslušníků podnikat či dosahovat příjmu jiným způsobem upravovala v mezích názoru Ústavního soudu.
Novela zamýšlí navázat možnost příslušníků vykonávat jinou výdělečnou činnost na výhradní souhlas služebního funkcionáře. Takový souhlas by však ze zákona musel být rozhodnutím udělen, pokud by další výdělečná činnost příslušníka nemohla vést ke střetu zájmů osobních se zájmem služby, k ohrožení dobré pověsti bezpečnostního sboru nebo k ohrožení důležitého zájmu služby. Souhlas by rozhodnutím mohl být také zrušen, pokud by se objevily nové skutečnosti, z nichž vyplývá, že nejsou naplněny podmínky pro udělení souhlasu. V takovém případě by musel příslušník další výdělečnou činnost bez zbytečného odkladu ukončit.
Vláda nově navrhuje vymezit i takový okruh činností, které by žádný souhlas služebního funkcionáře nevyžadovaly, a které jsou naplněním práva na svobodu vědeckého bádání a umělecký projev, dále by se jednalo např. o činnost literární, pedagogickou, publicistickou, znaleckou a tlumočnickou či činnost vykonávanou pro odborovou organizaci, jíž je příslušník členem.
Uvedený návrh lze hodnotit jako zlepšení postavení příslušníků bezpečnostních sborů při výkonu svého povolání, neboť jejich práva dosahovat i dalších příjmů budou upravena zákonem, a nebudou tak při uplatnění svých práv závislí na libovůli ředitelů bezpečnostních sborů.
Za pozornost stojí také pozměňovací návrh poslankyně Mgr. Jany Černochové (ODS), neboť její návrh chce být vůči příslušníkům bezpečnostních sborů daleko přísnější. Vládou předložený návrh paní poslankyně Mgr. Černochová zamýšlí upravit takovým způsobem, že by příslušník mohl vykonávat další výdělečnou činnost jen výjimečně, což je v kontrastu s návrhem vládním, který by další výdělečnou činnost v zásadě standardně umožňoval. Ani její návrh však nepředpokládá nutnost souhlasu v případě činnosti vědecké, pedagogické, umělecké a obdobné další. Ve svém pozměňovacím návrhu rovněž upozorňuje, že by bylo vhodné detailněji již zákonem určit, který konkrétní služební funkcionář je příslušný k udělení souhlasu, a to v zájmu zvýšení právní jistoty v této věci.
Z výše uvedeného je zřejmé, že projednávaná novela může mít významný vliv na ekonomické poměry příslušníků bezpečnostních sborů. Nebude-li přijat žádný návrh, pak budou moci příslušníci získávat další příjem do svých rodinných rozpočtů neomezeně, v případě přijetí vládního návrhu se stále jejich možnost získat dodatečné finance zlepší a v zásadě budou mít na možnost získání dalšího legálního příjmu při splnění stanovených podmínek nárok, v případě přijetí pozměňovacího návrhu Mgr. Jany Černochové by možnost získat další příjem byla nejspíše považována jen za výjimečnou a příslušníci by tedy neměli garantovánu možnost získat další dodatečné finance pro své rodinné rozpočty mimo služební poměr.
Opět se tak nabízí otázka, zda je vůbec nezbytné omezovat práva příslušníků bezpečnostních sborů na legální podnikání formou OSVČ (stejně jako se tím otevírá otázka, zda je nutné tímto způsobem omezovat celou státní službu), a zda stát svým příslušníkům bezpečnostních sborů za omezování jejich práv nabízí dostatečnou protihodnotu.